Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zaznamenává Zdeněk Korčián

24. 7. 2014

 2014

 

8.1. Do Jeseníků a Rychleb ještě stále nedorazila zima. Splnil se sen všech obyvatel, kteří nežijí z cestovního ruchu. "Do vánoc teplo a po vánocích jaro". 

Využíváme teplých dní a vyměřujeme chodník ke kostelíku. Pan Cvrček přiváží tři fůry makadamu.

9.1. Ve 13.00 nakládáme s Mirkem Ambrozim 3m. rouru 60 cm průměr do mého auta (co už vezlo snad všechno) a vezeme ji ke kostelíku. Bude nám sloužit jako propust vody v příkopu oddělující silnici od přístupu ke kostelíku. Bagrista Ondra Dian už na nás čeká. Odbagruje vrstvu hlíny a do vzniklé rýhy naváží a rozhrabává makadam, který slouží jako podklad pod budoucí chodník. S Mirkem zakopáváme rouru a Ondra postupně vše zaváží. Po čtvrté hodině je hotovo. Podklad je připraven, aby si během zimy, která snad už přijde, pěkně sedl a zjara nebudeme chodit v blátě. V pondělí jedem s Liborem do Ondřejovických strojíren na jednání. Především jim jdeme poděkovat za dosavadní velkorysou pomoc a také dojednat pomoc příští. Na té bude záviset osud dalšího pokračování stavby.

ONDŘEJOVICKÉ STROJÍRNY nám věnovaly sponzorský dar 200 000,- Kč. VELIKÉ DÍKY !!! To nám umožňuje uhradit dluhy z loňského roku cca 50 tis. a zbytek máme připravený na okna.

Krajem letí během ledna expresní výzva k čerpání dotace za nerealizovaný jesenický aquapark. S Liborem podáváme námět na dostavbu památníku a realizaci stezky utrpení po jesenických zajateckých lágrech.

Na dostavbu památníku nám to nedají, (je to pouze na přímou podporu cestovního ruchu), a na stezku podpoří jenom pět obcí, což je pro nás málo. Takže žádost nepodáváme.

26. 2. Protože je stále teplo a zima nepřišla domlouváme se s panem Slovákem na dokončení stříšky. Přes veškeré problémy, které musela společnost Reinold po požáru ve Staré Červené Vodě řešit, NÁM SPONZORSKY DODÁVAJÍ SPECIÁLNÍ STŘEŠNÍ OKNA.  Jejich výroba nebyla jednoduchá. Horní sklo se musí zakalit ve sklářské peci. V Rapotínské sklárně se trojůhelníkové tabule o několik centimetrů nevlezly do pece a tak musely putovat do pece v Teplicích, kde se pěkně prohřály a vytvrdly. Druhá vrstva okenní skladby je tvořena dvěma tabulemi mezi kterými je bezpečnostní fólie.

Ráno sklenářské auto společnosti Reinhold přiváží šest atypických trojůhelníkových tabulí, každá o váze cca 80 kg. Pracovníci pod vedením pana Slováka vlepují do nerezové konstrukce stříšky gumové těsnění a vkládají první tabuli. Chvíle napětí, jestli vše bude sedět je vystřídána radostí, že ano a uznáním strojírnám i sklářům. Postupně vkládáme všech šest skleněných segmentů, na skla se lepí další těsnící pásky a vše se překrývá horní konstrukcí. Je to vynikající a přesná práce, protože všechny šrouby sedí, pouze podložky, které překrývají větší otvory pro šrouby se musí na místě upravit, aby zabránily proniknutí vlhkosti do okenní konstrukce. Pan Slovák osobně dotahuje opatrně šrouby, které svírají skleněné tabule za "škodolibého" komentování spolupracovníků, že ať se nebojí a sklo pěkně dotahuje, že stejně praskne, až dotáhne poslední šroub. Samozřejmě, že se tak nestalo. Po úspěšném zasklení stříšky si tesaři dělají dřevěný přípravek - kopyto na horní plechovou špičku, která bude stříšku kostelíka korunovat a umožňovat andělům bezpečné přistání. Do ní zítra, před vyzdvižením na střechu, Libor umístí schránku s dokumenty pro příští generace - popis dosavadní výstavby, poděkování všem dárcům a pomocníkům spolu s několika dobovými tiskovinami. 

27. 2. Od rána pracovníci připravují horní věnec na "dosednutí" skleněné stříšky, která je zasklená a čeká na zemi. Přivezli také horní špičku z titanzinku, do které s Liborem a Monikou umísťujeme tento celý dosavadní popis výstavby, dále Lipovský zpravodaj, letáčky Kalendář akcí 2012, 13 a 14, aby budoucí generace viděli, jak jsme u nás v Horní Lipové kulturně žili, dále několik novinových výstřžků článků z denního tisku, které referovali o našem kostelíku. Vše pečlivě balíme do několika igelitových vrstev za pozorného natáčení tišnovského kameramana Aleše Kadlece, který je v Heligónu na dovolené a už jednou udělal o našem kostelíku videoreportáž (www.iKotva.cz). Před polednem přijíždí Jožka Sekula z penzionu Kovárna a velký spoluorganizátor kulturních a sportovních akcí, dále rodina Buráňova, která nám velkoryse finančně pomohla a dnes budou pořizovat fotodokumentaci, přijíždí také Tomáš Neuwirth z Jeseníku, který pro nás shromažďuje časosběrný dokument, jehož první část můžete shlédnuot v úvodu tohoto článku, dále z Faunaparku Petr Augustýn se synem, kteří vlastní řiditelné videovznášedlo, kterým již natočili krásné "ptačí" záběry Jeseníku, Grefáku i Zlatého Chlumu a dnes budou zaznamenávat vyzdvižení stříšky. Přijíždí také autojeřáb a může se začít. Pracovníci pana Slováka opatrně navigují velký hák autojeřábu nad křehkou skleněnou stříšku, poutají ji karabinou a připevňují pomocné lano. Stříška se lehce zvedá nad kostel a zůstává několik centimetrů nad dosednutím, kde ji opatrně naviguje pomocník a po chvíli centrování dosedá na místo. Vypadá skvěle. Vše sleduje videovznášedlo, které bzučí jako čmelák. Hlavní úkol je splněn a někteří odjíždějí. Ovšem ona zlatá tečička na dortu nás teprve čeká a není to jednoduché. Umístění stříbrné špičky s dokumenty na samý vršek stříšky a kostela. Šikovný pracovník musí odháknout jeřábový hák od stříšky, odšroubovat pomocné oko a místo něj přišroubovat dřevěné kopyto, na které přijde nasadit špička a to vše ještě přišroubovat. Byl to úctyhodný výkon řemeslně-akrobatický ! Když se konešně spouští na laně na zem všichni si oddechneme a hned si připíjíme slivovičkou, šoféři Liborovou posvěcenou vodou. Kostelík je korunován křišťálovou korunou se stříbrnou helmicí ! Vypadá nádherně a hned to telefonuji architektům Kaňkovým. Pracovníci ještě do pozdního večera nasazují okapy a svody, aby střecha byla kompletně hotova. Nyní si s Liborem můžeme oddechnout, do kostela nám už pršet nebude.

 

28. 4. Vynesli jsme Smrtku-Zimu ze vsi a hodili do potoka, oslavili jsme velikonoce koštem slivovice a pletením tatarů a dnes Mirek Ambrozi s pomocníkem začínají špricovat stěny kostelíku. Konečně se zase něco děje. Ono se ale dělo pořád, protože než se začne stavět a budovat, předchází tomu spousta přípravné práce. Celý náš realizační tým, tedy zadavatelé Kratochvíla a Korčián, architekti Vilma a Jindřich Kaňkovi společně s brněnskými kolegy s atelieru, vrchní stavitel Mirek Ambrozi, profesionální odborný stavitel pan Slovák a velcí podporovatelé Ondřejovické strojírny a společnost Reinold. Ondřejovické strojírny nám vyrábí velké železné kříže do čtyř vstupů, jejichž horní části budou zvýrazněny nerezí a musely proběhnout podrobné konzultace nad podobou, barevnými vzorníky i výrobní specifikací, dále byl osloven pan Slovák, který si připravuje vnitřní dřevěné kříže a bude zajišťovat celkovou montáž. Současně jsme se společností Reinold vyspecifikovali požadavky na okna a rozhodli o barevnosti i typu skel. Materiál na okna byl objednán a jak dorazí, okna budou do týdne vyrobena. Dále jsme si specifikovali drobný rozvod elektřiny a zde jsme získali obětavé pomocníky pana Pavla Kuklu, který rekonstruuje Šrothův dům v Jeseníku a Vlastika Pijáka elektrikáře. Současně jsme oslovili dodavatele technických zařízení budov Kover v Jeseníku a spolumajitel a jednatel společnosti pan Zdeněk Komárek nám příslíbil sponzorskou výpomoc. Mezitím nám pan Petr Bazger z Ramzové vykopal rýhu pro přívod elektřiny. Sousedka vedle Kratochvílů, paní Reta Žídková z Náchoda nám darovala šrot ze zbourané boudy a Štěpán Chromek junior nám ho zdarma odvezl do sběrny, čímž jsme získali krásných 1500,- Kč. Během zimy nám hosté v penzionu občas také něco hodili do kasičky. Peníze a zase peníze, bez nich to bohužel nejde. A tak je stále sháníme a snažíme se podávat různé žádosti o všerůzné dotace a uvidíme, snad něco z toho vyjde.

Plán na nejbližší týdny vzhledem k finanční připravenosti je takový - udělat vnitřní i venkovní omítky, podlahu s dlažbou a montáž oken a dveří. Jestli se nám podaří ještě přístupové chodníky budeme rádi.

TAKŽE SI DRŽME PALCE !

29.4. Špricujeme, omítáme. Horní část kostela se obkládá minerální vatou, aby se vedle zateplení vytvořil i výškový přechod a interier se osvěžil. Cihelné zdivo pomalu mizí pod šedým příkrovem malty a kostel dostává opět novou dimenzi.

30. 4. Jednám s Fénixem ohledně tepelných panelů. Rozvádíme elektriku s Pavlem Kuklou a Vlastikem Pijákem a já se snažím celý den prohloubit rýhu na přívodní kábl. Je to hrozná práce, samý kámen.

1. 5. Pracujeme i na svátek práce. Stavba už je skoro celá pod špricem a interier pod omítkou.

5. 5. Zedníci mají týden jinou práci. Pouze odpoledne elektrikáři zazdívají rozvodnou elektroskříňku a jednu zásuvku.

7. 5. Mirek s pomocníkem pracují na venkovních omítkách. Volají z Ondřejovických strojíren, že kříže jsou již hotové a tak začínám domlouvat přepravu.

12. 5. Dostáváme velice potěšující zprávu z Fénixu od ředitele a majitele, pana Cyrila Svozila, že nám sponzorsky daruje výhřevné nástěnné panely na temperování pamatníku. Moc děkujeme !

13. 5. Dnes dva dělníci zateplují vnější betonový věnec. Podařilo se mi domluvit dovoz křížů s panem Bobkem z Ondrstroje a Libor sehnal další dva pomocníky na vykládku z nedaleké stavby penzionu Na rybníčku. V 9.00 hod. přijíždí náklaďák a po několika minutách máme kříže zabalané ve fólii na podlaze kostelíku. Děkujeme řediteli Ondrstroje panu Romanu Stárkovi i panu Bobkovi. Další velký počin se podařil díky dobrým lidem !

 19. 5. V 10.00 hod. jednáme s Liborem ve Fenixu ohledně otopných panelů. Pánové Miroslav Petr, Pavel Kudelka a Josef Podlaha nám ochotně navrhují optimální specifikaci a probírají s námi veškeré detaily. Je to příjemný a profesionální rozhovor. Jsme domluveni. Máme poslat darovací smlouvu. Všem opakovaně děkujeme. Další část kostelíku je vyřešena.

Nepravidelně podle počasí a také podle možností Mirek a jeho pomocníci dokončují horní zateplení a postupně omítají kostelík. Ze Samotíšek přijel pan František Hapala a ochotně zakopal elektrický přívod a odtokové roury dešťové vody.

Sháníme kameníka na dokončení chodníků a s manžely Kaňkovými vybíráme dlažbu.

Napsal jsem žádost o sponzoring nátěrových hmot panu Mgr. Jiřímu Sokolovi, obchodnímu a marketingovému řediteli společnosti HET a byl jsem velice mile potěšen jeho kladnou a vstřícnou odpovědí, že nám hmoty dají za symbolickou cenu. Velice děkujeme !

30. 5. Pan Slovák se svými pomocníky montuje kříže do vchodových otvorů. Je to další velká změna a posun ve výstavbě. Kostelík dostává monumentálnější výraz. Kříže jsou fascinující a s Liborem si je se zájmem prohlížíme. Za týden by měl pan Slovák domontovat vnitřní dřevěné kříže, aby se mohly zaměřit okna a dveře.

S Mirkem Ambrozim se domlouváme na postupu prací. V červnu dokončí všechny omítky, podlahu a dlažbu, budou zabudována okna. V červenci doděláme chodníky a vymalujeme a dokončíme venkovní úpravy. V srpnu připravíme interier, protože 23. nás čeká velká sláva ! Kéž by se nám to tak podařilo.

2. 6. Domlouvám s panem Romanem Stárkem, ředitelem Ondrstroje, výrobu rámů pro osazení skleněného kříže do oltářní zdi. S Mirkem ho zaměřujeme. Také volám svému kamarádovi, významnému sklářskému výtvarníkovi, Valérovi Kováčovi, aby se přijel podívat  a odlil nám skleněný kříž. Slibuje, že do týdne dorazí. Pan Cvrček nám přiváží fůru písku z Mikulovic od pana Psotky, který je tak laskavý a dává nám ho s poloviční slevou. Mirek by chtěl tento týden dokončit venkovní hrubé omítky.

Volám panu Pavlovi Perutkovi, majiteli stavební společnosti Ingstav Jeseník, který mi slibuje pomoc s dobudováním chodníků. Domlouváme se na červenec. Od pana místostarosty Jaroslava Blaníka, který se byl před nedávnem na naši stavbu podívat, máme slíben dovoz hlíny na úpravu terénu kolem památníku.

3. 6. Mirek se svými pomocníky DOKONČUJE HRUBÉ OMÍTKY ! Teď už budeme čekat na pana Slováka, který nám má přijít osadit dřevěné kříže do interieru. Poté se mohou zaměřit okna, dodělat špalety a podlaha s fajnovými omítkami.

4. 6. Odpoledne se dovídám milou zprávu. Jsem dědeček ! Mám vnučku Elišku !

5. 6. Od obce nám přivážejí první fůru hlíny, ale protože je terén ještě mokrý, domlouváme se na příští týden.

7. 6. Sdružení Jeseníky-Severní hřeben, jehož jsem členem pořádá v Horní Lipové nad Kovárnou III. ročník Sečení luk. Oba se s Liborem aktivně účastníme a po poledni přivádíme členy mužského pěveckého sboru Rovina z Hané do našeho kostelíku. S Liborem je provázíme a informujeme o účelu stavby. Poté nám za odměnu nádherně zazpívají. Je to krásný zážitek.

9. 6. Nám přivážejí od obce další hlínu a dokonce nám ji pan Charvát z Technických služeb pečlivě  rozhrnuje a slibuje další pomoc při úpravě terénu. Je to vydatná pomoc a moc děkujeme !

13. 6. Tesaři přivážejí dubové kříže a montují je na vnitřní stranu vstupů. Trámy vypadají noblesně, leskle až nepřístupně tvrdě. Domlouvám se, aby tesaři trochu obrousili hrany a zvlnili příliž technicky rovné plochy trámů, aby nepůsobily tak neosobně. Naopak, musí být při doteku přátelské a jakoby ohlazené věky věků. Dnes kříže osadí a zítra je přijdou obrousit a zabalit proti poškození. Napouštět je budeme až bude stavba hotová.

Také dnes volal Jindřich Kaněk ohledně dlažby, kterou jsme objednali. Měla by přijít do tří týdnů.

 17. 6. Dnes odpoledne si přijel pracovník společnosti Okna Reinold zaměřit otvory pro výrobu oken a dveří. Hotovy budou koncem června.

18. 6. ZÍSKÁVÁME VÝZNAMNOU FINANČNÍ PODPORU OD OLOMOUCKÉHO KRAJE V RÁMCI OCENĚNÍ - VÝZNAMNÝ PROJEKT OLOMOUCKÉHO KRAJE !!!  Je to velice potěšující zpráva a dává nám reálné předpoklady, že do slavnostního otevření 19. a 23. 8. bude kostelík až na nějaké detaily hotov.

20. 6. Mirek Ambrozi se vrací z dovolené a hned stěrkuje horní obložení věnce.

21. 6. Mirek s pomocníkem natahují fajnovou na horní obložení a připravují podlahu na penetraci. Máme velké konzultace s architekty Kaňkovými ohledně detailů podlahy, nasazení oken, různorodosti omítek, osazení skleněného kříže, dodělání soklu, barevnost vnější fasády a podobně. Všechny naše rozhovory již směřují k dokončení stavby. S manželkou Drahomírou vytváříme pozvánku na slavnostní otevření, které bude ve dnech 19. a 23. srpna.

23. 6. Penetruje se podlaha. My s Liborem objíždíme některé členy zastupitelstva obce, kterým vysvětlujeme důvod své žádosti o dotaci na realizaci chodníků a ochozu kolem kostelíku. Všichni nám vycházejí vstříc.

24. 6. Mirkův pomocník natavuje na podlahu ipu. Posílám paní učitelce Šustrové, naší velké příznivkyně a pomocnici seznam zajatců od pana Janase. Převede ruská jména do azbuky, abychom je mohli vytisknout na zeď kostela.

25. 6. Mirek pokládá na podlahu polystyren a železnou síť. My s Liborem jedeme před třetí hodinou na zasedání zastupitelstva obce, kde rozdáváme pozvánky a snapětím očekáváme jak dopadne naše žádost o dotaci. JE ZASTUPITELSTVEM SCHVÁLENA ! Obec Lipová-lázně nám opět výrazně pomohla !  Všem moc děkujeme ! Bude na chodníky.

27. a 28. 6. Betonuje se podlaha kostela. Hrubé a oběmově náročné stavební práce jsou hotové.

7. 7. Společnost Okna Reinold ze Staré Černé vody nám montuje okna a dveře. Je to další velký posun. Dnes zvládají všechny dveře. Otevřený altán se uzavírá. Je to zvláštní pocit, poprvé cítíme vnitřní prostor.

8.7. Dopoledne technici domontují i horní okna a kostelík je celý uzavřený. Poprvé vnímáme jeho akustiku. Je to úžasné, je příjemná. Libor s Monikou neodolají a zpívají. Zní to velice příjemně. Člověk se musí naladit do vnitřní akustiky a potom už jenom užasle poslouchá jak to zní. Zkoušíme šeptat z rohu do protilehlého rohu a funguje to jako na Mohyle míru.

Zveme pana starostu Lipové-lázní Lubomíra Žmolíka, aby se přijel podívat na prosklený památník. Současně domlouváme další návoz hlíny a úpravu terénu. Vychází nám vstříc a pan Charvát z Technických služeb nám odpoledne naváží 6 fůr hlíny na pravou polovinu pozemku a v podvečer ji přijíždí pan Cviner rozhrnout. Moc všem děkujeme za pomoc.

9.7. Domlouváme s panem Dalimilem Šmerdou ze Supíkovic uřezání mramorového kříže do středu kostela. Meilem mu posílám parametry segmentů, aby odpovídaly rozměrům dlažby, kterou jsme objednali. Jakmile dlažbu dostaneme zajedeme za ním vybrat vhodný odstín mramoru, který nám uřeže.

Mirek dnes zakrývá fóliemi všechny prosklené plochy a pouští se do nahazování špalet. Tento týden je dodělá a začne natahovat fajnovou, poté se pustí do dlažby.

14. 7. Téměř celý interier kostela už má fajnové omítky. Zajel jsem do Ondřejovic pro svařené rámečky pro skleněný kříž, který v Brně řeší Vilma Kaňková. Mirkův pomocník už pracuje na venkovním zateplení dvou zdí.

15. 7. Volám panu místostarostovi Jaroslavu Blaníkovi, jestli by nám nemohli pomoci s dokončením úpravy pozemku. Posílá nám opět obětavého pana Charváta z Technických služeb, který společně s panem Cvinerem dovážejí a rozhrnují zbývající hlínu.

16. 7. Domlouvám dodávku barev pro kostelík. Pan Kratochvíl, který to má ve firmě HET na starosti je na dovolené a tak se domlouvám v prodejně barev na Šumperské ulici v Zahradnickém centru na zapůjčení vzorníku barev, abychom mohli vybrat barvy.

17. 7. Mirek Ambrozi se svým pomocníkem finišují s fajnovými omítkami. Dnes Mirek zazdil nerezový rámeček pro skleněný kříž do oltářní zdi. Její hrany srazil, aby bylo na kříž lépe vidět ze stran a hrany, jak jsme ho požádali, nechal zaoblené a jemně zvlněné, jako doklad ruční práce. Vypadá to nádherně a dává to této nové zdi nádech starých časů stejně jako na hrubo obroušené dřevěné kříže ve dveřích kostela. Mirek je prostě šikovný !

Do Horní Lipové na svoji chaloupku přijíždějí naši architekti, manželé Kaňkovi a společně se scházíme v našem penzionu a řešíme zbylé detaily stavby kostela. Hovoříme o kamenech, které budou u paty stavby navazovat na chodníky, o barevnosti, kterou určíme zítra za denního světla a o proporcích expozice jmen válečných zajatců. To vše zaléváme dobrým červeným vínem.

18. 7. S Vilmou Kaňkovou jedeme do Supíkovic za panem Šmerdou, který před pár dny vzkřísil opuštěnou provozovnu po svém otci a opět začal řezat kámen. Nevěřícně koukáme na staré velké stroje na kterých se "krájí" mramor jako máslo. Chceme aby nám uřezal čtyři segmenty, ze kterých se v podlaze kostela složí středový kříž. Rádi bychom, aby měl kávové odstíny, tak jak bude mít výmalba. Máme zrovna smůlu, protože všechny takové kameny zrovna rozřezal do mozaiky. Slibuje nám že do týdne určitě bude obdobný kámen řezat a že ná tedy vyhoví. Odjíždíme spokojen a držíme mladému pokračovateli strého řemesla palce, aby byl ve svém podnikání úspěšný. Stavujeme se v prodejně na Šumperské pro dva vzorky interierových barev a já je natírám na zdi. Odpoledne, až jsou suché. je schvalujeme. Jsou to jemné kávové odstíny "laté a kapučíno", jak jsem si je nazval a dotvářejí celkovou harmonii interieru,

19. 7. Mirek dokončuje interier a bavíme se spolu o výmalbě. Bohužel na ni nemá čas, má již jiné zakázky. Ještě nám položí dlažbu a budeme se loučit. Tak mám další úkol - sehnat malíře. Po desítkách telefonátů zjišťuji, že nemá nikdo v okolí čas. Navíc si Mirek odveze i lehké mobilní lešení, které by malířům vydatně pomohlo ve čtyř a půl metrové výšce. Nakonec sháním malíře až ze Šumperka.

21. 7. Volám ráno do HETu a domlouvám se s panem Kratochvílem na dodávce barev. Posílám mu vybrané odstíny a požadované množství a po několika hodinách se dovídám, že nám veškerou barvu a penetrace přiveze osobně příští středu. Volám tedy malířům, že mohou nastoupit od příštího čtvrtka. Do té doby musí Mirek položit dlažbu. Mirek dnes se svým pomocníkem pracuje na poslední venkovní zdi. Také volám paní učitelce Věře Šustrové a prosím ji o korektury všech jmen zajatců, které nalezl pan Janas po archivech. Také ji prosím, aby rozházela abecední pořadí, protože jména budem dál doplňovat tak, jak je najdeme. Bude to mravenčí práce a moc si toho vážíme.

22. 7. Ve 14.00 hod. Mirek a jeho pomocník dokončili veškeré omítky a odvážejí si vercajk. Přinesl jsem lahvinku dobré meruňky od kamaráda Luboše Hrdinky z Habrovan a dáváme si po štamprli. Kostelíček svítí krásnými novými omítkami. Vše je zameteno, nářadí i lešení odvezeno a krása stavby začíná vystupovat v čistotě a kráse. Otvíráme dokořán všechny dveře, aby se horký letní vítr mohl prohánět naší katedrálou a osušovat její poslední kapky plodové vody. Připíjíme si ještě aspoň dvakrát a řemeslníci odjíždějí. Slunce září do stěn kostela a já vzdávám holt šikovnosti řemeslníků krátkým vnitřním poděkováním.

23. 7. Do pátku mám za úkol nechat přivézt dlažbu. Je to problém, když chce člověk trochu ušetřit. Snažím se sehnat dopravce, který by cestu částečně vytěžil, abychom nemuseli plati plnou cenu. Stále se mi to nedaří. Dvakrát jsem volal doporučenému Láďovi Pospíšilovi, který jezdí Brno, ale vždyckz už byl na cestě. Slibuje mi, že mi příště určitě zavolá. Jenže pozítří už tady dlažba musí být, aby to Mirek stihl než přijdou malíři.

Volám také do Supíkovic panu Šmerdovi, jestli už nenařízl nějaký "kávový" mramor. Také nic, ale slibuje, že do pondělka to bude.

Jdu ke kostelu a několik hodin trpělivě kolíkuji jemně zvlněnou línii chodníku. Měla by se příjemně a nenásilně vlnit a jako říčka vyústit do "jezera", které bude obtékat stavbu. Zítra má totiž přijít pan Perutka a pomalu zahájit práce na dodělání a vydláždění chodníků.

24. 7. Volá mi pan Perutka, že se mu zpozdila zakázka kvůli dešti a že přijde až v pondělí. Jedu do Jeseníku ke sklenáři panu Klimešovi a objednávám u něho tři skla na expozici zajatců. V pondělí mi kamarád Milan Král přiveze z Brna speciální úchyty, které nám darovala reklamní agentura Propag Servis, jmenovitě pan Vlastimil Koťan, kterému tímto moc děkujeme. Podle nich pan Klimeš skla navrtá. Také se domlouvám s paní učitelkou Věrou Šustrovou, aby byla tak laskavá a udělala ještě korektury všech jmen zajatců, než je dáme vytisknout.

28. 7. Všechno je jinak ! Dlažbu se mi nepodařilo dovézt a tak jsme se s Mirkem domluvili, že ji bude pokládat až po malířích. Ráno se scházíme u kostelíku s panem Perutkou a jeho stavbyvedoucím a domlouváme se jak začít s chodníky. Procházíme si vytýčeníí a ještě jednou zaměřujeme ukončující obkladové kameny kolem stavby a schody do památníku. Kameny musí někdo rychle nařezat a teď v sezóně to bude problém. Pan Perutka osloví Slezský kámen a já Slezskou žulu, pana Kazára, který nám už jednou pomohl. Uvidíme, kdo uspěje. Odpoledne přivážejí na stavbu válec a já se potkávám s panem Kazárem, který nám ale neumí pomoci. Odpoledne přiváží Milan úchyty na sklo a já jedu ještě do Jeseníku ke Klimešům, abychom se domluvili na dírách ve skle.

29. 7. Dopoledne přiváží pan Šmerda ze Supíkovic uříznutý mramorový kříž, který bude ve středu kostela. Také mi volá Láďa Pospíšil, že nám přiveze dlažbu. Sláva ! Domlouvám se v Brně s Radkem Lejskou, že mu pošlu jména zajatců, aby je vyřezal. Nalepení bude strašná práce, ale nedá se nic dělat. To si uděláme s Drahomírou sami. Na stavbě se naváží jemný štěrk, bagřík od pana Balcárka ho rozváží a další dělník ho válcuje. Mezitím přijíždí dlažba a tak ji s Mirkem skládáme do boudy. Odpoledne ještě jedu do Ondřejovických strojíren, kde jsem se domluvil s panem Bobkem, aby mi "namnožil úchyty na sklo, kterých mám jenom 8 a potřebuji jich 12 kusů. Opět mi vychází vstříc a jsme mu moc vděčni. Paní Šustrová mi posílá všechna překontrolovaná jména zajatců a já vytvářím návrh rozvržení na zdi zajatců.

30. 7. Pan Zdeněk Kratochvíl z firmy HET nám přiváží barvy. Velice děkujeme ! Ukládáme je do boudy. Dělníci od pana Perutky připravují podloží pro dláždění a rozvážejí odsekové kostky kolem budoucího chodníku. Dozvídám se, že zítra přijedou i kameníci a začnou betonovat obrubníky. Současně mám domluvené malíře a doufám, že si nebudou zavazet.

31. 7. Prší a pršet bude. Ráno přijíždějí kameníci a protože nemohou betonovat obrubníky když prší, začnou hned klást dlažbu okolo kostela. Tím pádem malíři nebudou moci pracovat venku, ale pouze uvnitř. Musíme tyto zmatky vyřešit a chlapi se pouštějí do práce. Malíři si uvnitř penetrují zdi a kameníci pomalu kladou první odseky do jemného štěrku. Je škaredě a všichni doufáme, že se to odpoledne zlepší. Odpoledne stále prší. Malíři na penetraci nanesli první nátěr a volají mne, že na druhý nátěr jim chybí barva. Měli nechat penetraci vyschnout do druhého dne, zlobí se pan Kratochvíl z HETu a i přesto mi domlouvá v Zahradním centru na Šumperské, že nám barvu zdarma dodají. S malíři se domlouvám ať přijedou až v pondělí, kdy budou kameníci snad již hotovi. Stále jemně prší.

1. 8. Leje a leje. Nicméně stateční kameníci stále pracují. Pomalu pokrývají odseky okolo kostelíku. Jedu na Šumperskou a vyzvedávám další barvy na pondělí. Jindra Kaněk přiváží mozaiku okolo středového kříže. Přijíždí pan sklenář Klimeš a přiváží mi skla na stěnu zajatců. Pomalu je nosíme do pokoje na válendu, kde je budu polepovat. Skla mají na délku dva metry a tak konáme opatrně. Mám obavy, aby to přežily až do finálního pověšení na zeď. 

2.8. Počasí se jasní. Kameníci pracují, ale dochází jim materiál. Jožka Sekula nám dává trochu štěrku, který Mirek Buráň pomáhá nakládat a Štefan Chromek nám ho přiváží multikárou. Před obědem jdem s elektrikářem Vlastikem Pijákem a Mirkem Buráněm vyměřovat otvory pro zavěšení otopných těles a uchycení skel. Trvá nám to skoro dvě hodiny, než to vyměříme. Kameníci potřebují odseky a tak volám Ondrovi Dianovi, aby nám je přivezl od pana Augustýna z Fauna parku. Ondra má hodně práce a tak až kolem 19. hodiny přiváží odseky Ládík.

3.8. Ráno se od kameníků dovídám, že odseky, které včera přivezli jsou už přebrané a nedají se použít. Domlouváme se s panem Kazárem, který nám obětavě vychází vstříc, že odseky přiveze pan Cvrček hned ráno v pondělí. Kameníci přebírají hromady a hledají v nich trochu větší kameny. Nakonec to vypadá, že jim bude chybět na pár metrů chodníku. Volá mi Pavel Kukla, že půjde zapojit jističe do rozvaděče. Odpoledne se zatahuje a prší.

4.8. Ráno v 7.00 hodin vykládá pan Cvrček 4 tuny žulových odseků kameníkům k chodníku.  V 8.00 přijíždějí malíři. Domlouváme se na koordinaci prací, abych mohl využít jejich lešení. Do 11 hodin napenetrují venek a potom mi dají lešení dovnitř.  Během oběda navrtám díry na otopná tělesa nade dveřmi a na stěně zajatců pro uchycení skel. Do všech děr dám na chemickou kotvu hmoždinky.  Maminka Moniky Kratochvílové mi obětavě drží hadici od vysavače a zachycuje prach. Šplháme po lešení nahoru a dolů a objíždíme celý kostel. Dodělávám poslední hmoždinku a přijíždějí malíři z oběda. Malují inerier na hotovo. Mezitím kameníci dokončují pokládku chodníku a přiváží "žabu", kterou vibrují povrch chodníku. Potom ho zasypávají jemným štěrkem a je hotovo. Všichni odjíždějí.  Jedu pro Vlastika Pijáka, nakládáme u nás otopná tělesa a jdeme je zavěsit. Díky lešení nám to jde hladce. Přijíždí Pavel Kukla a zapojuje rozvaděč.  Kolem osmé večer končíme a dáváme si u nás na Heligónu pár plzniček. Intrier máme vymalovaný, tělesa zavěšené, díry na skla navrtané, chodník hotový. Je to nepopsatelný pocit blížícího se cíle, který byl před nedávnem ještě tak vzdálený.

5.8. Ráno v 7.00 jedu nakupovat elektromateriál do Koveru, kde máme otevřený účet. O půl osmé nakládám Vlastika Pijáka. Kopeme přípojku pro kostelík kolem kůlny a vtahujeme do ní chráničku s kabelem. Vlastik montuje v kůlně vypínač a prodlužovačku pro připojení na Liborův dům. Malíři dopoledne malují první venkovní nátěr.  Odpoledne dodělávají exterier na hotovo. Vlastik s Pavlem dokončují kompletní instalaci napojení kostelíku na dům. Řemeslníci odjíždí a Libor si vychutnává slastný pocit, kdy sundává ze dveří a oken krycí fólie.  Předtím ořezával pěnu u krajů rámů a smirkovým papírem čistil dřevěné kříže,  které nám malíři slíbili natřít,  ale zbaběle ujeli. Přijíždí Mirek Ambrozi. Monika s maminkou mezitím vyklidily a zametly interier a Mirek penetruje podlahu. Libor se svým synem Natanem pomalu zbavují rámy ochranné fólie.  Volá mi Pavel Perutka, že od zítřka bude kameník upravovat čela propustě, aby to vypadalo. Odpoledne jedeme s Liborem na jednání do Ondřejovických strojíren za Romanem Stárkem, aby nás ještě podpořili. Žádost prozatím zůstává otevřená. Cestou domů zaníceně debatujeme o zahajovacím dnu, že si nevšimnu a překročím v obci povolenou rychlost. Samozřejmě, že jsem změřen a po zásluze potrestán. Tak jsem si Bože tu odměnu nepředstavoval.

6.8. Kameník od rána upravuje čela propustě. Mirek Ambrozi pokládá dlažbu. Libor čistí rámy a okna. Debatujeme o dovozu hlíny. Obec nám ji dá zdarma, ale chce zaplatit dopravu. Dělalo by to 10 000,- Kč. To samozřejmě nemáme. Zkusíme to jinde. Domlouvám v Brně s kamarádem Radkem Lejskou tisk 800 jmen zajatců na fólie. Také v Brně domlouvám u knihaře výrobu šanonů pro zajatecké karty. V podvečer jedu s kameníkem do lesa na obhlídku kamenů, které použijeme na podezdívku pilířů. Jsou nad Dianovými loukami hned u cesty. Musíme na příští týden domluvit brigádu. Večer rozesílám ještě nějaké pozvánky a shromažďuji loga sponzorů na vyřezání do fólie. Volám kamarádovi Bohušovi Ryšavému do Brna a přemlouvám ho, aby nám do otevření udělal z plexi pěknou kasičku na příspěvky - BUDEME JE POTŘEBOVAT ! Stavuje se u mne Jožka Sekula a říká, že kovář už má hotový stojan na svíčky a že ho přiveze. Tempo se nějak začíná zrychlovat a starostí jako by přibívalo a přitom kostelík už je skoro hotový a mělo by to být naopak. Musíme s Liborem vydržet.

7.8. Ráno přijíždí bagrista a říká, že nám hlína bude stačit,  že ji během dne s jedním pomocníkem rozhrne. No to je vynikající zpráva ! Obec už nepotřebujeme. Domlouváme s Ondrou Dianem sběr kamenů na zítřek. Libor nyní na stavbě přebírá iniciativu. Čistí kostelík od fólií, organizuje pana Františka,  aby před rozhrnutím hlíny rozvezl po krajích chodníku zbylé odseky, komunikuje s kameníkem i s Mirkem Ambrozim. Bagrista do večera nádherně rozhrnul hlínu ke krajům chodníku a kostelík se nyní vyhoupl na mírný kopeček, přesně, jak jsme si to představovali.

8.8. V 8.45 přijíždím ke kostelíku a nabírám pana Františka,  kameníka a jedu pro Mirka Buráně a Petra Varadina. Přijíždíme k Dianům, bereme fošnu a dvoje kolečka, "skáčeme" na vlečku a vyrážíme po strmé louce vzhůru do lesa. Zde máme vyhlídnuté hromady vyzbíraného kamení z bývalých polí, které zde všude bývaly. Po dvou hodinách usilovného přebírání máme kamení dost a jedeme ke kostelu. Hromada kamení je připravena pro obložení pilířů kostelíku. Trochu se dohadujeme s kameníkem o velikosti spár na jeho propusti. Moc se nám to nelíbí a nejsme sami. I Mirek Ambrozi kroutí hlavou. Voláme panu Perutkovi a je potřeba to ujasnit. Mirek mezi tím dokončuje pokládku dlažby i se středovým křížem a mozaikou okolo. Vypadá to úžasně. Domlouváme se s Liborem na dalším postupu prací,  protože já zítra odjíždím za dvouměsíční vnučkou Eliškou do Písku. Zpět to beru přes Brno a budu vyzvedávat skleněný kříž, který architektka Vilma Kaňková se svým kamarádem sklářem slepí do bloku v barvě krve a slunce, dále od knihaře šanony na karty zajatců, od kamaráda Radka Lejsky natištěná jména na fóliích a od dalšího kamaráda Bohuša Ryšavého plastikovou kasičku. Jenom, aby to všechno klaplo.

13.8. Vyzvedávám v Brně u Radka Lejsky natištěná jména zajatců i sponzorů a moc mu děkuju. Ještě ho prosím o vytištění dvou textů, které mu pošlu. U knihaře vyzvedávám čtyři šanony pro Romana Janase. Bohužel lepený skleněný kříž, který měla zajisti Vilma Kaňková nebude. Sklář to prostě nezvládl. Budeme muset najít jiné řešení. Večer přijíždím do Lipové a jdu se podívat do kostela. Dlažba včetně středového kříže i s mozaikou je hotová a vypadá důstojně. Most k chodníku také a hlína je nádherně vyhrabaná díky Mirkovi Buráňovi a Petru Varadinovi, kteří si dali do těla a vyvezli hromadu kamení a nepořádku.

14.8. Pan Perutka zařizuje odvoz nepořádku a rozhrn hlíny na druhé straně silnice, kde jsme měli skládku materiálu. Zůstává jenom hromada nasbíraných kamenů na obklad pilířů.

15.8. Odpoledne se pouštíme s Monikou Kratochvílovou a její maminkou do natírání nábytku a já natírám kříže. Napouštíme je zabarveným voskem a pracujeme až do sedmi do večera. Doma se pouštíme s manželkou do nalepení jmen na skla. Máme z toho obavy, protože plocha je veliká. Skla mají 200 x 85 cm. Po třech hodinách napínavé práce je hotovo. Jeden úkol splněn. Teď je ještě pověsit.

16.8. Nejtěžší úkol mám před sebou. Převézt a pověsit skla na stěnu zajatců. Z Ondřejovických strojíren jsem si přivezl upravené úchyty. Volám Pavlu Kuklovi, jestli by skla nepřevezl svou dodávkou. Libor obvolává pomocníky. Vše domlouváme na 14.00 hod. Nakládáme skla do auta na připravené molitany a donášíme je do kostela. Zatím se nerozbily. U Mirka Priessnitze půjčujeme kozy a podlážky. Riskantní operace začíná. Je tady Mirek Buráň, Petr Varadin, Pavel Kukla, pan Čeladník se synem, Libor, Monika, maminka. Stavíme kozy a zkoušíme do hmoždinek napřed na zkoušku našroubovat úchyty. Jde to jen pár centimetrů do hloubky. Začínáme šrouby zkracovat. Až poté si uvědomuji, že jsem udělal chybu, když jsem hmoždinky dával na chemickou kotvu, která je vlastně zaplnila a ztvrdla. Jedu pro vrtačku a díry znovu odvrtávám. Je to drama a všichni radí různé postupy. Konečně se mi odvrtání daří a šrouby se dají zašroubovat na potřebnou hloubku 6 cm. Zavěsíme konečně tabule. Visí ! Všichni se diví ohlušující ráně - to jak mi spadl kámen ze srdce. Teď už jsem stoprocentně přesvědčen, že kostel v pohodě doděláme a otevřeme. Nejhorší mám za sebou.

18.8. Vyrábím na počítači návrhy informačních tabulí, které budou v kostelíku. Jedna se bude věnovat výstavbě kostela a všem, kteří se na stavbě podíleli, druhá bude informovat o projektu CESTY ZAJATCŮ, který zahájíme po otevření kostelíku. Radek Lejska z Brna nám je zdarma vytiskne. Monika z maminkou od rána neúnavně natírají trámky, které budou ukončovat krov.

19.8. Monika s maminkou dokončily nátěry trámků a pouští se se skupinou pomocnic do umývání oken a dveří. Je zde paní učitelka Věra Šustrová a dcerou Věrou a paní Čeladníková. Já vyrábím informační tabuli na rozcestí na konečné, aby hosté trfili na slavnostní otevření. Také se domlouvám s Václavem Pavlíčkem, zprávcem Lesního baru, aby nám vyrobil také tak hezkou orientační tabuli, jakou má na Lesní bar. Volám Petrovi Konupčíkovi, majiteli penzionu Pod smrkem,  jestli ji můžeme umístit na jeho stojan u Smrku. Souhlasí.

20.8. Přijel pan Petr Závada. Je to náš nepostradatelný stolař. Přivezl vnitřní dřevěné lišty a venkovní hliníkové, kterými překryje pěnu mezi zdí a dveřním a okením rámem.  S Liborem sedíme nad scénářem slavnostního ceremoniálu a probíráme všechny detaily, hosty, hudbu, gardy vojáků, pohoštění a průběh otevření.

21.8. Pan Závada udělal vnitřní olištování a nyní realizuje to venkovní. S Liborem se domlouváme na nátěrech. Z Valašského Meziříčí přijíždí umělecký kovář pan Miroslav Pernický, který nám přiváží kovaný stojan na svíčky. Je to krásná a důstojná práce a objednáváme u něho ještě jeden a malé stojánky pro vymezení prostoru kněžiště.

22.8. Pan Závada dokončil olištování a přivezl nám klíny do dveří pro zítřejší slavnost. Uvažujeme jestli se má pustit do závěrečného ukončení stropu, ale už by to do otevření nestihl a tak to necháme na pondělí. Stavuji se do České Vsi za Romanem Janasem a beru od něho naplněné šanony. Z Brna mi přiváží Tomáš Král, který bude zítra dělat císaře Josefa II., krásnou plexi pokladničku od Bohumila Ryšavého a dvě tabule A2 s informacemi o průběhu stavby s poděkováním všem dárcům a pomocníkům a o cestě zajatců, kterou chceme realizovat ve spolupráci s dotčenými obcemi na jesenicku. Kostelík pucuje Monika s maminkou a já věším s Dadkou tabule, polepujeme pokladničku, pokládáme šanony  a kousky autentických ostnatých drátů ze zajateckých lágrů. Z domu přivážím dvě rohožky před hlavní vstup, protože neustále přeprchává. Libor připravuje národní vlajky, věnce. Vlajku naší obce vztyčujeme před kostelíkem. Od obce přivážejí lavice a stoly a také dva stánky. Tea zametá chodníčky. Z vinotéky VIP od pana Pšeji přivážím 10 litrů Veltlínu, jako dar. Stejně tak nám Hanušovická pekárna zítra darem dodá 300 koláčků. Odpoledne stále prší, ale zítra má být hezky.

23.8. SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ KOSTELÍKU V HORÁCH A PAMÁTNÍKU VÁLEČNÝM ZAJATCŮM ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY NA JESENICKU.

Před devátou rozmísťujeme s Romanem Janasem lavice, stolky a stánky. Monika, Tea, maminka i Libor chystají víno, vodu a koláče, vlajky, věnce, kytice a liturgickou výzdobu kostela. Přijíždí Javornická dělostřelecká garda a veteráni ČSA Brass Band Šohaj a domlouváme se na průběhu ceremoniálu. Přicházejí první hosté, pan starosta obce Lipová lázně, ing. Lubomír Žmolík, místostarosta Jaroslav Blaník, paní Eva Kociánová, starostka Mikulovic. Paní učitelka Věra Šustrová rozdává hostům na upomínku perníčky ve tvaru kostelíčku, Tea každému příchozímu připíchává malou trikoloru do klopy. Přijíždí zpravodajství ČT, které bude dělat reportáž s přímým vstupem. Po půl desáté už návštěvníci houstnou. Všechny vítám a seznamuji je s programem. Roman Janas fotí, Tomáš Neuwirth filmuje. Vojáci s vlajkami zaujímají čestnou stráž před kostelíkem. Brass band Šohaj hraje pochody a melodie z období války. Jediným zádrhelem je paní atašé z ruského konzulátu v Brně, která někde bloudí a bude mít spoždění. V deset hodin má vystřelit Javornická garda z kanónu, ale zvlhl jim prach. Já mám svůj první "překlep" a místo javornická říkám do mikrofonu jesenická. Nevadí, ceremoniál pokračuje. Veterání ČSA spolu s finanční stráží z roku 1938 nesou vlajky a přijdou pro hosty ke kraji chodníčku, udělají čelem vzad a vedou nás ke kostelíku, kde zaujmou čestnou stráž. Vítám hosty a dávám slovo Jer. Liborovi Kratochvílovi - Otci Josefovi, který vítá hosty a krátce promluví. Polé předávám slovo starostovi obce Lipová-lázně, panu ing. Lubomíru Žmolíkovi, dále promluvím o průběhu výstavby a děkuji všem, kteří se na ní podíleli. Vyzdvihuji obec za velkorysý počáteční dar, děkují architektům manželům Kaňkovým a celému brněnskému studiu, Ondřejovickým strojírnám a poté namátkou mnohým, kteří nám pomohli. Tabule se všemi pomocníky vysí v kostele. Tea Kratochvílová zarecituje báseň od Františka Branislava, jejíž úryvek vysí nad jmény zajatců a poté zahájíme uctění památky všem zajatcům. Brassband Šohaj zahraje českou hymnu a pan starosta Žmolík položí první kytici. Poté zazní hymna ruská a paní atašé to akorát stihla a položí kytici a krátce promluví. Pokračujeme anglickou, polskou a francouzskou a vždy je položena kytice. Mezitím přečtu vyznání pana Janase, jak hledal svého prvního zajatce a jak bude pokračovat dál ve svém úsilí. Obřad končí čestná salva vojáků a ke svému si konečně přijde i kanón. Beru z davu dvě děti, mezi které natahujeme pásku a pan starosta Žmolík ji slavnostně přestřihává. Kostelík ja otevřen !  Poté oznamuji krátkou panychydu za válečné zajatce, kterou bude sloužit Otec Josef. Při bohoslužbě jsou čtena jména zajatců a davy okukují první pravoslavný obřad. Po skončení krátké mše je po oficialitách a nastává volná zábava s prohlídkou kostelíku. Šohaj hraje hezké melodie, hosté si berou spousty koláčků které napekly lipovské hospodyně a také darovala Hanušovická pekárna a zapíjejí to vínem, které darovala Vinotéka VIP, pana Pšeji. Všichni korzují a vyměňují si první dojmy z ceremoniálu a novostavby. Ohlasy jsou příznívé. O půl dvanácté se dveře kostelíku zavírají a uvnitř v krásné akustice zpívá řecký dívčí sbor krásné staré písně. Kolem poledne se všichni rozcházíme a sponzoři a zástupci obcí a konzulátů jdou k Ospalému heligónu na oběd. Všichni si pochvalují, jaký to byl krásný ceremoniál a jak se jim kostelík-památník líbí.

25. 8. Jdu kolem poledne se psy z procházky kolem kostelíku a zrovna přijíždí pan Závada, že jde dodělat horní obložení pod stropem. Je sám a tak mu asi hodinu pomáhám a potom jdu dát psy domů, najím se a přijíždím opět pomoci. Pan Závada musí snad stokrát na žebřík a já se mu snažím všechno podávat. Po čtvrté hodině musím domů a zbývá mu přidělat poslední trám ze šesti, snad to zvládne.

26. 8. Obložení je hotovo, jen je potřeba zaretušovat otvory po šroubech.

Také zbývá natřít dřevěné lišty kolem oken a dveří.

Také zbývá doobložit pilíře nasbíraným kamením.

Také zbývá přiložit kamenné schody ke dveřím a obložit spodek zdí.

Také zbývá osít a uválcovat okolní zkultivované plochy.

Také zbývá u vstupu na pozemek umístit na velký kámen informační tabuli, nejlépe kovovou ve čtyřech jazykových mutacích.

Také zbývá nainstalovat hromosvod.

Také zbývá nainstalovat vnitřní osvětlení.

Také zbývá stavbu zkolaudovat.

A TAKÉ ZBÝVÁ DOPLATIT FIRMÁM A ŘEMESLNÍKŮM VÍCE JAK 200 000 KORUN ČESKÝCH.

POMÁHEJ NÁM PÁNBŮH A VŠICHNI DOBŘÍ LIDÉ !

 

30. 8. ÚŽASNÉ ZPRÁVY !  ONDŘEJOVICKÉ STROJÍRNY nám pošlou nemalou sponzorskou částku na uhrazení našich závazků řemeslníkům a firmám. Spadl nám kámen ze srdce a opět moc a moc děkujeme Jaroslavovi Semelovi a Romanu Stárkovi !

4. 9. HRŮZNÉ ZPRÁVY !  NÁŠ KOSTELÍK BYL V NOCI VYKRADEN ! Je to jako na houpačce. Po dobrých časech přicházejí ty špatné. Náš nový kostelíček sotva otevřený, zářící novotou, hojně navštěvovaný a obdivovaný byl v noci napaden lumpy. Rozbité boční podélné okno, rozbité okno ve dveřích a ohýbaný a zničený rám dveří. Plastiková kasička s milodary v hodnotě cca 1000,- Kč ukradena. Byla to naše chyba, že jsme kasičku na noc neuklidili. Kostelík je celý den otevřený, takže kdokoliv mohl peníze ukrást. Zloději s k nám ale museli vloupat v noci a nadělat mnohonásobně více škody než byl jejich lup. Policie vše zadokumentovala. Voláme to i panu Pavlíčkovi, zprávci Lesního baru, který má s nájezdy a řáděním většinou místních zlodějíčků bohaté zkušenosti. Slibuje nám, že se poptá po známých firmách, které nejsou v kriminále. 

Na stavbě pracují kameníci a začínají obkládat pilíře. Vypadá to moc hezky. S Liborem probíráme zbývající dokončovací práce a připojujeme k nim i nezbytné pojištění stavby a montáž zabezpečovacího zařízení.

10. 9. Kameníci doknčili obložení pilířů. Můžeme si tedy odškrtnout jednu položku. Kostelíček teď pevně stojí na kamenech, na kterých stojí všechny původní stavby v okolí.