Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pozvánka na velikonoční zpívání

18. 4. 2015

Je možné, aby se člověk na horách setkal s rovinou? Většinou jistě ne, ale pevně doufám, že se nám to v sobotu 4.dubna v 10.00 podaří. Je to prosté - tento den, bude v kostelíku v horách zpívat hanácký mužský pěvecký soubor Rovina. Můžeme se těšit na urostlé hanácké postavy v krojích, kteří nás svými hlasy (pochopitelně v čistém hanáckém dialektu) přenesou do velikonoční minulosti. Sekundovat jim bude ředitelka archivu v Jeseníku paní Bohumila Tinzová, která nás mezi jednotlivými písněmi seznámí s velikonočními tradicemi a zvyky našeho kraje. V Horní Lipové se zatím svátky jara odehrávali především v podobě pletení pomlázek a chutnáním slivovice. Spolek Kostelík v horách chce nabídnout na bílou sobotu kulturní aperitiv, který nás může naladit na Velkou noc. Tmu plnou tajemství o zápase jara se zimou a dobra se zlem. Takřka všichni známe ten starý příběh o ukřižování, smrti a vzkříšení. Ale ne vždy k nám promlouvá srozumitelným jazykem. Co nedokážou mnohdy slova, zmůže často zpěv, který míří přímo do našeho nitra. Lahodný zvuk nejdokonalejšího hudebního nástroje (lidského hlasu) nás chce spojit s našimi předky, kteří běžně těmito písněmi rámovali svoje dny. Porozumíme-li své tradiční minulosti, tak je větší šance, že nezabloudíme v globální budoucnosti. Abychom s neznalostí nedopadli jako jedna americká turistka o velikonocích při setkání s našimi koledníky. S velkým rozhořčením je v novinovém článku vylíčila takto : „Zničehonic ke mně přistoupil neznámý chlap a poručil mi, ať vstanu. Pak mě vší silou bacil holí… Začala jsem české ženy hrozně litovat. Když jsou jejich muži schopni mlátit neznámé ženy na ulicích, jak se asi chovají ke svým manželkám doma?“

Nuže užívejme všech našich tradic duchovních i lidových se zaujetím a důkladně, abychom mohli svým dětem, vnukům či pravnukům něco smysluplného předat. K tomu nám budou v sobotu zpívat profesionální Hanáci a amatérští pěvci i tuto krásnou sloku :

Ja, debech bel omřel na svatym Kopečko, bele be mě pochovale, v samym izopečko. Ja debech bel omřel na svatym Hostýně, bele be mě pochovale, v samym rozmaryně.