Jdi na obsah Jdi na menu
 


SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ KOSTELÍKU A PAMÁTNÍKU

17. 8. 2014

 pozvanka-kostelik_cisar-kopie.jpgZprávy z ČR a ze světa »

 

Na Jesenicku trpěly tisíce válečných zajatců. Jejich jména připomíná památník

Otevření pravoslavného kostelíku a památníku válečným zajatcům z období druhé světové války v Horní Lipové.

Otevření pravoslavného kostelíku a památníku válečným zajatcům z období druhé světové války v Horní Lipové. Autor: DENÍK/Petr Krňávek

24.8.2014 20:12

Lipová-lázně – Viktor Kabanov, Ivan Ševčenko, Reginald Guilford, Alekay Klimczuk, Paul Champot. Jména těchto mužů nese spolu s osmi stovkami dalších památník válečným zajatcům z období druhé světové války v Horní Lipové. 23. srpna jej jeho tvůrci otevřeli veřejnosti.

 
 
 

„Smyslem našeho počínání je připomenout jména asi šesti tisíc anglických, francouzských, polských a ruských zajatců, kteří v letech 1939 až 1945 pracovali, trpěli a umírali na Jesenicku," uvedl jeden z iniciátorů stavby památníku Zdeněk Korčián.

Na celém Jesenicku se v období druhé světové války nacházelo 44 zajateckých táborů. Vojáci v nich uvěznění měli nahradit pracovní síly, kterých se v té době nacistickému Německu nedostávalo. Dohledat se zatím podařilo jména osmi stovek bývalých věznů, většinou ze zemí sovětského svazu. Sto dvacet vězňů na Jesenicku kruté podmínky nepřežilo.

„Zejména pro sovětské zajatce byly podmínky strašné. Kmenový tábor v Lamsdorfu nebyl zprvu vůbec hotový, zajatci si museli kopat zemljanky. Kolikrát se stávalo, že po deštích se v nich utopili," řekl Roman Janas, který po osudech mužů uvězněných na Jesenicku pátrá.

Na sovětské vojáky, kterým se podařilo válku v zajetí přežít, pohlížel komunistický režim jejich státu jako na zrádce. Nechal je buď zastřelit, nebo jejich osudy končí v gulazích.

„Tito lidé byli nezaviněně biti dvakrát a neměli žádnou šanci se z toho dostat," poznamenal pravoslavný kněz a další z iniciátorů zhotovení památníku Libor Kratochvíla.

Stavba památníku trvala rok, měsíc a jeden den. Vyšla na dva miliony korun. Do této částky jsou zahrnuty četné dary jednotlivců i firem či dobrovolnická práce.

Památník v Horní Lipové je zároveň pravoslavným chrámem, prvním postaveným ve Slezsku. Šestiboký kostelík je zasvěcen svátku Proměnění Páně a svatému Nektariu Eginskému. „Samotné svěcení chrámu se uskuteční v září, ale už nyní tu budeme sloužit bohoslužby," řekl Libor Kratochvíla.

Kostelík a památník bude volně přístupný denně od osmi do dvaceti hodin. „Návštěvník tady může přijít, přečíst si něco z historie, nebo se ztišit a pomodlit," doplnil pravoslavný kněz.

Členové sdružení Kostelík v horách by v budoucnu chtěli vybudovat naučnou stezku, která by propojila památník s místy bývalých zajateckých táborů.

 

Autor: Petr Krňávek

5plus2.cz

Dnes je pátek 29. srpna 2014.
Svátek má Evelína.
 
 
 

V Horní Lipové otevřou pravoslavný kostel a památník válečným zajatcům

  14:06
Nový kostelík a památník válečným zajatcům z doby 2. světové války v Horní Lipové se slavnostně otevře už nadcházející sobotu. Půjde o vůbec první pravoslavný kostel ve Slezsku. Památník pak připomene jména šesti tisíc zajatců, kteří za druhé světové války pracovali na Jesenicku.
Po roce a půl od posvěcení základního kamene se slavnostně otevře první...

Po roce a půl od posvěcení základního kamene se slavnostně otevře první pravoslavný kostelík ve Slezsku. | foto: Kostelík v horách, o. s.

Slavnostní otevření proběhne 23. srpna od 10 hodin dopoledne. „Součástí programu bude panychida za válečné zajatce, čestná salva, hymny a projevy zástupců ambasád. Oficiální program ukončí v 11 hodin koncert dechové hudby Brass band Šohaj,“ informovala Lenka Dusová z organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu.

Kostel i památník vznikl podle architektonického návrhu Jindřicha Kaňky, Vilmy Kaňkové a Vojtěcha Koudelky z iniciativy občanského sdružení Kostelík v Horách. „Památník se stane jedním z mála míst v naší vlasti, ve kterém se příběh válečných zajatců připomíná a zároveň prvním pravoslavným chrámem postaveným ve Slezsku,“ uvedl duchovní otec projektu Libor Kratochvíl. V okolí památníku pak vyroste i přírodní odpočinková zóna výhledem na vrcholy Jeseníků.

„Smyslem našeho počínání je připomenout jména asi šesti tisíc anglických, francouzských, polských a ruských zajatců, kteří v letech 1939 až 1945 pracovali, trpěli a umírali na Jesenicku,“ doplnil další z iniciátorů stavby Zdeněk Korčián.

Nový pravoslavný kostel v Horní Lipové je zasvěcený svátku Proměnění Páně a sv. Nektariu Eginskému a má sloužit nejen k duchovním účelům, ale budou zde umístěna jména zapomenutých válečných zajatců.

 

V Lipové otevřeli kostel, na památku válečných zajatců

První pravoslavný kostelík a památník otevřeli v Horní Lipové. Lidé na něm najdou jména 800 vězňů, kteří ve válce prošli zajateckými tábory na Jesenicku. Po jejich osudech pátrá historik Roman Janas a kněz Libor Josef Kratochvíla.

  •  Když padl Horace Greasley do zajetí, umístili jej do supíkovického lágru na Jesenicku. Během svého pobytu se zamiloval do německé dívky, dcery místního dozorce. Jejich láska trvala několik let, nakonec však neměla dobrý konec. Dívka sice uprchla do Německa, kde požádala o azyl na americké letecké základně, zemřela však při porodu, stejně jako její dítě. Horace se tak nikdy nedozvěděl, zda se stal otcem.

 

Příběh, který chtěl dokonce zfilmovat slavný režisér Steven Spielberg a který se odehrával za druhé světové války na Jesenicku, je jedním z těch, po nichž pátrá i historik Roman Janas. Greasleyho jméno teď visí spolu s dalšími zhruba osmi stovkami jmen vězňů z místních zajateckých táborů v nově otevřeném pravoslavném kostelíku v Horní Lipové, který tu postavili lidé, aby uctili jejich památku.

  • U zrodu nápadu postavit vůbec první pravoslavný kostelík na Jesenicku stálo podle kněze Libora Josefa Kratochvíly, jednoho z otců myšlenky, nedorozumění.

 

"Měli jsme v Jeseníku před čtyřmi lety čtení z bible a evangelický kněz se mne tehdy zeptal, kdeže je to v Lipové ta pravoslavná fara. Nějaký turista viděl jmenovku a kříž na našem domě a pověsil informaci na internet. Žertovali jsme, že když už máme faru, měl by být i kostel," popisuje Kratochvíla s tím, že definitivní rozhodnutí přišlo po setkání sRomanem Janasem, který znovu vrací do života zapomenuté osudy. Od začátku stavby do jejího sobotního slavnostního otevření uběhl přesně rok.

  • V Horní Lipové tak vznikl nejen pravoslavný kostel, ale také památník, který uchovává vzpomínku na vězně, kteří prošli zajateckými tábory na Jesenicku. Těch bylo více než čtyřicet a do životů zasáhly zhruba šesti tisícům vojáků z řad Sovětů, Francouzů či Angličanů. Řada z nich tábory nepřežila, jiní zemřeli na následky vyčerpání a nemocí o několik měsíců či let později. A právě po jejich příbězích pátrá historik Roman Janas, který ve svém volném čase vyhledává na internetu informace o válečných zajatcích. Příběhy vězňů pak získává díky kontaktu s příbuznými, kteří mu prozradí osudy či posílají rodinné fotografie. "Moje práce určitě otevřením kostelíka nekončí, vždyť jich bylo několik tisíc a mně se zatím podařilo shromáždit jen asi osm set jmen," usmívá se.

 

V kostelíku, na jehož stavbě se podílela řada místních obyvatel, plánují každou sobotu při bohoslužbě číst jména zajatých vojáků. "Ten, kdo ztratí svoji paměť, se pohybuje v bludném kruhu," vysvětluje Kratochvíla.  ---

  • FAKTA Kostelík v horách, tváře projektu

 

 Pravoslavný kostel v Horní Lipové na Jesenicku vybudovalo občanské sdružení Kostelík v horách, za kterým kromě kněze Libora Kratochvíly (na snímku vlevo) stojí také Zdeněk Korčián. Šestiboká stavba slouží nejen jako chrám, ale také jako památník válečným zajatcům, kteří byli na Jesenicku umístěni v zajateckých táborech. Po jejich osudech pátrá historik Roman Janas (vpravo). Zatím se mu podařilo najít zhruba 800 jmen z celkových šesti tisíc.

  •  Otevřením kostelíka moje práce nekončí, vždyť zajatců byly tisíce. »

 

 Foto: Uctili válečné osudy V Horní Lipové v sobotu otevřeli první pravoslavný kostelík a také památník, který upomíná na válečné vězně, kteří prošli zajateckými tábory na Jesenicku. Památník nese jména osmi set z nich.

  •  Barbora Taševská

 

Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj, 25.8.2014, str 2