Aktuality
Příspěvky
Rezonance
19. 10. 2023
Člověk často pozná jestli s něčím rezonuje, tedy souzní. Obrazně to mohou být naši bližní se kterými nám to ladí, ale v podstatě vše živé i neživé vůkol nás. Ono souznění nás naplňuje jistou harmonií, která je samozřejmě za poměrně krátkou dobu disharmonizována setkáním s jinak naladěnými lidmi či věcmi. To je běh světa. Zvon, který celý tento týden začal vyluzovat své tóny ve 12 a v 18 hodin je velmi subtilní (průměr 23 cm), ale jeho rezonance tak nějak souzní s naším nevelkým kostelíkem. Při každém zvonění stojím přímo pod jeho kovovým tělem a po třech minutách plného zvuku, jsem jako po malé slivovici. Člověk je rozvoněný. Je tam lehké opojení, je tam radost z vyzvánění a takový silný pocit, že hlas zvonů prostě k vesnici patří. Že je to jako na prázdninách u babičky, která měla dům asi 50 metrů od kostela a tak mi ten kovový nápoj již v dětství přešel do žil a teď ke stáří se člověk k tomu tekutému dobru vrací. Mám za to, že to tak máme mnozí.
Buď čistý jako dítě a rozezvoň se bez prodlení a nad vše dospěješ až v samo pravé zření.
Tři ikony
16. 10. 2023
Nemůžu se nepodělit o zážitek, který nastal v rámci dvaceti čtyř hodin od svátku sv.Václava. Jak jistě víte, kromě zvonu jsme onen čtvrtek 28.9. světili i nádhernou ikonu sv.Nektária Eginského, která je v lehce nazelenalém podtónu. Dárce ikony pravil, že celý kostelík je v okolí poznamenán zelenou barvou místních hvozdů a tak i ikona může mít tento uklidňující barevný rozměr. Trefil se přesně. Ještě týž večer však telefonovala jedna paní z jihu Moravy, že nám zítra ráno bude přivezen dárek. Kdo by rád něco nedostával, že. A opravdu ráno jsme sloužili liturgii ke svátku sv.Ludmily a pět minut před jejím začátkem se před památníkem zastavilo auto, manžel dárkyně nám předal ikonu sv.Ludmily, kterou autorka sama nosící toto jméno, pro nás několik týdnů tvořila. Nu aby toho nebylo málo, tak po bohoslužbě nám jeden z jejích ukrajinských účastníků předal malou ikonku sv.Matrony Moskevské. Tedy byla to úplná ikonová krásná záplava. Někdy to tak bývá neuvěřitelně povznášivě zrežírováno.
Když den má orlí vzmach, tak nás bez obtíží vznese, a v říši nebeské i nad anděly pne se.
Poslední zvonění
9. 10. 2023
Jistě si pamatujete na krásný středoškolský zvyk těsně před maturitou nazvaný poslední zvonění. Kdy se v rozverném duchu končící čtvrťáci přemisťovali školou a radovali se. Jak to souvisí s naším zvonem? Zprostředkovaně. Při našem prvním zvonění až v samotném závěru svatováclavského dne, kdy mnozí zvonili na staronový kov, se stala podivuhodná věc. Když měl v ruce pan starosta bidélko na rozhoupání zvonu a zatáhnul, tak vyrovnávací závaží na mechanismu zvonu se uvolnilo a prosvištělo volným pádem asi dvacet centimetrů od jeho hlavy. První jeho slova byla pochopitelná - Vy jste mě chtěli zabít? Myslel to jistě v legraci, ale až mrazivě pravdivá byla ta možnost nehody. To však nebyl jediný problém. Onen mechanismu , který obklopuje zvon se nějak vychýlil a ani v následujících dnech utažení šroubů panem Ambrozym příliš nepomohlo. A tak jsme volali výrobce, který před týdnem slíbil, že se na kausu na místě podívá. Zatím uplynulo sedm dní a dlouho očekávaný polední a odpolední zvuk se z našeho kostelíku neozývá. Tak naše první zvonění, bylo zatím i posledním. Přesto se radujeme, že v obci nemusí být předčasné volby.
Viz jak obchází tě nebezpečí každou chvilku, buď bdělý sic dostane se ti na kobylku.
Dostavěno jest
29. 9. 2023
Čtvrteční den začal krásně, byl krásný a přesně tak i skončil. Nebylo to jen zářivým sluncem, ale především atmosférou nabitou svátkem. Sv. Václav byl námi oslavován v tradičním akafistu (chvalozpěvu), ve kterém stejný text každoročně vnímáme trochu jinak. Včerejší vjem byl obohacen několika svěceními, ale především tím závěrečným, které zvonilo světu a všem, kteří umějí slyšet. Kostelík se zvonem poprvé promluvil ke skoro osmdesáti přítomným a to velmi srozumitelným způsobem. Řekl jednoduše, že je tady, že v poledne a v šest odpoledne nám svým hlasem bude dělat společníka. A co víc, že nás třeba přinutí se na chvíli pozastavit a zaposlouchat se do života, který je odlišnější od viditelné reality. Ti co byli 28.9.opravdu přítomni, tak mohli spolu vejít do další kapitoly dějin kostelíku, která se jmenuje dunivá. Nikdy bych neřekl, že zvon, samotný kostelík a nový areál okolo památníku vytvoří tak působivý celek. Již se těším na další "novinky" v duchu hesla - "Odměnou úkolu je další úkol".
Zvon věci přetváří, sám sebou nezměněn, a slovem nehybným se hýbou řady změn.
Zpráva o dvojitém divu
26. 9. 2023
Onen velediv se odehrál včera a předevčírem. Tedy pěkně popořádku. Před dvěma dny, když dlaždiči dokončili své dílo, tak jsem je poprosil, zda by nemohli odkulit či přemístit k betonovému sloupu čtyři mohutné kameny, která kdysi dávno při kopání základů kostelíku vypluly z hlubin země na povrch. Nebyli s ostatními odvezeny, neboť se nám zdály velmi působivé. Znáte ten pocit, zdánlivě obyčejné věci (šutry), najednou při zkoumavějším pohledu získají na atraktivitě. Nicméně oni dlaždiči , pět poměrně urostlých chlapů v nejlepších letech, prohlásili že přemístění kamenů by bylo pro jejich záda rizikové. Trochu jsem se podivil a namítl, že se můžou záda ochránit správnou technikou při nakládáni s nimi. Podruhé jsem neuspěl. Zato včera ráno to bylo s údivem jinak, když pan Ambrozy se dvěma ostatními důchodci přivezli žulovou opracovanou desku úctyhodných rozměrů a neobyčejně hravě ji umístili na správné místo. Vytušil jsem, že památná slova z geniální ruské pohádky Mrazík ("ty máš svaly, já mám čáry"), najdou uplatnění. Oni tři senioři, jejichž společný věk je okolo 200 let, během čtvrt hodiny ony macaté kameny umístili přesně k betonovému sloupu, tak jak to pan architekt Kaněk zamýšlel. Jsou tam krásné a ještě krásnější byl poznatek, že ochota a fortel je někdy víc než rutina a neumění. Všechny věci u kostelíku jsou tedy již na svých místech, vaše místa na čtvrteční slavnost jsou také připravena. Kupředu na značky.
Jen lidem vyzrálým, čas víno dávat ráčí, kdo je však dítětem, tak tomu voda stačí.
Gastro výzva
24. 9. 2023
Nebojte se nejde o něco spojené s gastroskopií, ale s gastronomií rozhodně ano. Dnes po poledni vykonavatel nového díla u kostelíku pan Ambrozy se ženou stáli na místě činu a zálibně si ho prohlíželi. Oba vypadali spokojeně, takže to vypadá, že ve čtvrtek budete také spokojeni i vy milí návštěvníci. Při pohledu na předpověď počasí to stále ještě vypadá na příjemné babí léto, tudíž je tedy předpoklad, že se nás sejde krásně velký počet. Určitě se do kostelíku a jeho okolí všichni pohodlně vejdeme a zvuk staronového zvonu jistě uslyšíme. Připravujeme také menší pohoštění v podobě sladkých staroměstských trubiček, něco slaných paštiček a samozřejmě kvalitní růžové víno Cibulka pozdní sběr a výběr z hroznů ročníky 2021 a 2022 vše v bio kvalitě. Pro milovníky ostřejších nápojů přinesou pánové různé druhy slivovic a hruškovic. A teď ta výzva. Pokud byste chtěli přispět ke gastronomické pestrosti čtvrtečního setkání, tak budeme rádi za přinesené koláče či jiné výdobytky vašich kuchyní, ať pevné nebo tekuté. Nejen láska, ale i svěcení zvonu prochází žaludkem.
Že ta velká chvíle přijde, tak v tom sporu není, nám zazní zvon, jak pokrm i nápoj k uzdravení.
Pracovní sobota
23. 9. 2023
Tak tento pojem většině mladých nic moc neříká. Ale zkušenější ročníky ví, že za onoho času, tuším, že do poloviny 60.let a poté občas v roce se opravdu šestý den v týdnu regulérně pracovalo. Dnes jsme si to v retrospektivě vrátili. Již v 7.00 pan Ambrozy začal dobetonovávat prostor, kde bude v pondělí uložena žulová deska, na kterou budeme při výročích klásti věnce a kytky. Domazával také drobné kosmetické vady na betonových soklech, aby vše stihlo doschnout do dne D. Vedeni jeho příkladem jsme se také my oděli do pracovního a se zpěvem na rtech vyrazili budovat šťastné zítřky. Bylo třeba poodvážet kameny a zbytky, které vznikly po výkopových pracích a naopak navážet jemný štěrk na nové dláždění a koštátkem roztírat a roztírat až ty drobounké kaménky zapadnou tam kam mají. Nejvoňavější dnešním výkonem bylo ranní kosení louky před kostelíkem. Žádný křovinořez, ani sekačka, ale klasická nesmrtelná kosa. Je-li dobře nabroušena (a dnes byla), tak dokáže v tichosti nejen dobře séci, ale i v duši držitele kosy vyvolat ty nejkrásnější pocity - harmonie, rytmu a krásy. Řeklo by se obyčejná kosa, ale kdo jednou umně kosil, ten ji nevymění. Tráva byla shrabána do menších kupek a poté na kolečkách odvezena na blízké sklizené bramborové políčko, kde pohnojí příští úrodu. Řeknu vám ty pracovní soboty mají někdy něco do sebe.
Jen víra samotná, když při ní práce není, je jako prázdný sud, nic, jenom duté znění.
Již za týden
21. 9. 2023
Za 7 dní bude vše připraveno vás přijmout v novém prostředí kostelíku. Dnešní den tomu napomohl snad nejvíce. Možná, že to byla i pomocnice Bohorodice, která dnes slaví své narození a kterou jsme ráno při bohoslužbě v Jeseníku oslavovali. Na každý pád, po návratu do Lipové se již vesele dláždilo a snad by to i pětice řemeslníků stihla dokončit, nebýt zrady v podobě chybějících žulových odseků. A to přitom scházel jen metr čtverečný. Slíbili, že přijedou zítra a dodláždí volný prostor a také patřičným přístrojem udusají dlažbu. Sláva dlaždičům. V pět hodin odpoledne, na sklonku dne, přijel pan Zuco Zajíček se svým doprovodem a za neuvěřitelnou hodinu zasadili všechny tři veliké stromy. Byl to zahradnický koncert pro čtyři ruce, rýč, lopatu a kladivo. Po minutové přestávce se oba "filharmonici" dali do stavby oporných kůlů, mulčování a zabezpečení proti okusu. Za další hodinu bylo hotovo a mistři odjeli na další turné. Sláva zahradníkům. Teď už zbývá jenom velká žulová deska, jenž bude sloužit na pietní účely a která byla dle zprávy, před několika hodinami zhotovena . Večer, který do údolí rychle přišel, přinesl také pomalé upokojení, že takřka vše je už hotovo.
Když můžeš, zaměřuj své počínání k spáse, vždyť všechno konání se ukončí zde v čase.
Den dvacátý
20. 9. 2023
Je dnem, kdy do mozaiky, která bude úplná již za osm dnů přibyly podstatné dílky. Nejprve paní učitelka přinesla dárkové předměty, které budou 28.9. k dispozici. Nebudu je prozrazovat, neboť my lidé tajemství milujeme, ale přesto krásně voní a jsou příjemné na dotyk. Do kostelíku s nimi vplul také novodobý vojenský veterán (nově přistěhovaný do Lipové) a poutavě hovořil o některých svých misijních zážitcích. To však byl pouze vydatný předkrm dnešního menu. Za několik minut po jejich odchodu zastavilo u památníku velké přepravní auto z jehož korby čouhaly konečky stromů. To auto bylo velmi dlouhé. Ano, právě dorazily objednané třešně ptačky v obrovitých balech. Společným úsilím všech přítomných se je podařili přemístit k místu výsadby. Tam budou čekat na vykopání jejich dočasných příbytků ( pan zahradník slíbil, že zítra v podvečer se to stane). A jak bylo již asi třikrát přislíbeno, mistři kamenického řemesla by měli zítra zakleknout a dláždit a dláždit, jako praví dlaždiči. Nuže finalizování je zde, doufejme tedy ve vše dobré. Ještě perlička na konec. V jednom z dnešních telefonátů, hlas na druhém konci éteru, sám od sebe chtěl naše číslo kostelníkového účtu. Poděkoval jsem mu velmi, neboť rostoucí výdaje zřejmě překonají náš původní rozpočet. Inu pomocníci v nouzi mají všelijaké tváře ať už financují či pomáhají jinak. Deo gratia.
Vrch všeho blaženství, jež lze si vůbec přát, je to, když vděčnost dá ti svou sladkost ochutnat.
Den jedenáctý
11. 9. 2023
Rozhodující okamžik přípravy na 28.9. byl dnes splněn. Zatímco my jsme ráno sloužili v Jeseníku bohoslužbu k tradiční památce všech pravoslavných vojáků padlých v poli (jak aktuální je to). Tak v tom samém okamžiku u kostelíku pan Ambrozy spolu se spolupracovníky instalovali pod stříšku nový zvon spolu se soukolím. Nový nájemník na stěně památníku vypadá jako by tam byl odjakživa (přesněji od roku 2014). Materiálem přesně zapadá do stávajících komponentů našeho lipovského šestiúhelníku. S jistou bázní jsme se odhodlávali zvon vyzkoušet, tedy ne jeho pevnost, ale jeho zvuk. Zněl přesně tak jak měl. Ne málo, ne moc, ale s radostně krásnou intonací. Dnes bylo také více telefonátů. Především děkovných, panu autorovi projektu architektu Kaňkovi ,který se chystá na operaci či panu Ambrozymu k povzbuzení k dokončení celého areálu. Proběhl také jeden s Českou televizí, která 28.9. přijede natočit reportáž do naší Horní Lipové. Je dobré, aby se o počinu v našem trochu malém okrajovém regionu dozvěděli i ve velkém vnitrozemí. Tedy šťastně se na sv.Václava nalaďte, neboť budete více viditelní a slyšitelní.
Když radost přichází, vše neúplné padá, a smutek pomíjí, když na štěstí je řada.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27